Fotbal nedopadl zle

20. září 2006 v 22:03 | retoska |  Denodenní šeď
Lidičky věřte mi nebo ne, ale ja jsem se dneska měla úžasně. Už od včerejška sem se hrozně moc těšila na fotbal. Nemám tu hru sice nějak v oblibě, ale jelikož Honzík tam chtěl jít tak jakože proč ne, že? Co bych já, taková hodná holčina, pro svýho Honzíčka neudělala.

Ale nepředbíhejme dobu. Dneska jsem zase byla po nějaký době ve škole. Domlouvali jsme tam páteční akci, na kterou mě naši stejně nepustí :'(, ale domluvený je to fakt parádně. No detaily se dozvíte až když bude po akci, páč ještě teď se neví, jestli to všecko klapne a hlavně, esi mě tam ti moji exotoidní rodičové pustí. Esi ne tak jim to budu zazlívat až do smrti, páč to bude fakt pařba měsíce…nebo že by týdne? No newim. To se uvidí. Jinak kromě neustálého obvolávání kámošů a domlouvání různejch "pomůcek" na pátek to ve škole byla celkem nuda.
Po škole mě moje úžasná kamarádka přemluvila k tomu, abych s ní a s Hančou šla do města. Ale nic není zadarmo.Za to mi slíbila, že mi už konečně koupí dárek k nafoukám. Mimochodem 14 mi je už měsíc. Takže po tom, co jsme oblezly všecny možný papírnictví sem si vzpomněla, že vlastně bezmezně toužím po benzinovém zapalovači. Takže sme to obrátily na druhej konec města do trafiky. Tam sme asi čtvrt hodiny zbožně koukaly na výlohu s těma zapalovačema. Objevila jsem tam jeden úplně nádhernéj, ale ten shit stál bohužel tři stovky. A jelikož já i Charla moc dobře víme, jak to chodí se mnou a zapalovačema, dostala jsem krásný dárek k narozeninám za 30 kachlí. A k tomu benzín na doplnění. Sice ten benzín byl dražší než ten zapalovač, ale co už… Hlavně že mám krásnej zapalovač a benzín do něho.
Den ale pokračoval a to i přesto, že už jsem dostala dárek k narozeninám. Jelikož už bylo relativně pozdě, rozhodly jsme se s Hančou, že si hodí dom věci a půjdem rovnou k benzince, kde sme měli původně sraz s Leošem a s Honzíkem. Po cestě jsme přemýšlely, kudma nalijem ten benzín do toho zapalovače. Usoudily jsme, že buď sme úplně nechápavý nebo sou benzíňáky nějaký divný. Usoudily jsme, že na fotbale budem mít dostatek času o tom přemýšlet a sedly jsme si k benzince a čekaly. Po nějaký době přišel Honza a milostivě nám oznámil, že na Leoše asi čekat nebudem, páč to pako už je na fotbale a že je nasranej nebo cosi. Po tomhle, ehm, souvětí se pro změnu nasrala Hanča a už to jelo. Šli jsme teda na ten fotbal. Tam Leoš s Honzíkem…byli na fotbale a my s Hančou sme seděly někde a řešily, jaký nosej fotbalisti boty a tak. Docela sranda to byla.
Potom sme už nějak neměli o čem mluvit, taxme se šly přitulit za klukama, kteří mezitím asi desetkrát
se přesunuli. To byl už chvilku před koncem. Potom jsme tam ještě seděli chvilku a potom, přestože sem Honzíkovi pronesla lákavou nabídku, že naši nejsou doma, on šel dom. Tim sem-ani newim proc-az tak moc netrpela a v poklidu sem si to sinula k domovu. Nebylo to dneska s Honzíkem sice nějaký extrémní, ale já když jsem došla domů, byla jsem stejně hrozně šťastná. Prostě mi tak nějak přišlo hrozně pěkný, že toho svýho miláčka vůbec mám. Bylo to fajny. Fakt mám po dnešku dobrou náladu.
Retoska


Hudba:
Bob Sinclair - Rock Tus Party (ach ta Dukla)
Wishbone - Architecture In Helsinki
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama