Já a všecko kolem mě...

31. března 2006 v 21:51 | Nikkitka
Takže jenom tak pro začátek. Newim, jak bych se vám představila. Takže...jmenuju se Bára, je mi 13 let, 7 měsíců a 13 dní. Jejky...to zní dost dobře. Samý magický čísla. No nic...to je jedno. Na takový retosoviny já stejně nevěřím. Já, třináctiletá slečna, která si ráda říká Bára, chodím na P.U.P.S.I. nebo-li Pokorného (to je ředitel gymplu) Ústav Pro Snižování Inteligence. Takhle naši školu teďka označuje snad každej. Slyšela jsem to od jedný kámošky ze třídy a od tý doby se to tak nějak chytlo. Jsem taková... Lidi co mě znaj wijou. Nedokážu se dost dobře popsat. A podle mýho názoru by to dokázalo jenom málo lidí. Na jednu stranu jsem úplně obyčejná holka, která se chová jako každá jiná a vypadá úplně normálně...splývá s davem. Na druhou stranu jsem ale člověk kterýho jenom tak nepotkáte. Prostě...nedokážu se popsat, protože o sobě nic newim. To jsem teďka napsala jednomu fajn klukovi na ICQ...teda nějak takhle to bylo...už ani newim... :)

Mám nápad. Nebudu se otravovat s nějakým popisováním sebe sama. Stejně vám to k ničemu nebude. Začnu s tím, co se dneska dělo. Naši nebyli přes noc doma a tak mě donutili ke strašný věci. Musela jsem spát u babičky. No nakonec jsme to nějak přežila. Ráno jsem jela od babičky busíkem do škole a potkala jsem po cestě jednu docela fajn holku ze třídy. Taxme šly spolu skoro až do lavice a pokecaly jsme...už ani newim o čem, ale bylo to vpoho. Ve škole byla vcelku nuda...akorát jsem se zase hrozně bavila tím, že jsem provokovala naši učitelku angličtiny. Asi ji to už dost sere. Ale vpoho, no. Taky jsem si u třídní stěžovala na to, že jsem ve výtvarce dostala poznámku a tak...měla jsem hafo dobrou náladu a tak se mnou spousta lidi odmítalo komunikovat. Protože když já mám dobrou náladu, ostatni maj za chvíli špatnou.

O přestávce jsme uplně hafo nahlas pustily s moji nejkámoškou Charlou absolutně smažáckou písničku I like to Move It do našich bedýnek ve třídě a to tak strašně nahlas, že to bylo slyšet až na hajzlech. Do pěti minut tam byla třídní, že už nikdy nemáme nic pouštět. Všichni pochopitelně její varování brali vážně. :D

Jinak byla ve škole nuda. Po škole jsme se Charlou šly do dramaťáku a pochopitelně jsme opět šííííííííííleně drbaly a sežraly dvě zmrzliny. V dramaťáku jsem to docela mrvila a proto jsme potom zašli s lidma z dram. na další zmrzku. Potom moje super dobrá nálada zapříčinila to, že jsem si v samé euforii stoupla na náměstí na lavičku a začala tam vyřvávat různý hipísácký hesla načež všichni moji kamarádi šli pryč a dělali, že mě neznaj. To byla docela sranda. Potom jsem obvolala kámoše, esi by nešli ven a nakonec jsem šla sama...domů. :( Po cestě jsem potkala dvě spolužačky, co se bavily o nějaké erotické pomůcce a jsem je moc nechápala a potkala jsem krásnýho kluka. Je to kamarád jednoho mýho bejvalýho...ale...to už je dávno. Potom jsem šla domů a jsem doteď na compu.

Toť celý můj den. Paa, Nikkitka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petana... Petana... | Web | 1. dubna 2006 v 12:56 | Reagovat

Baru který dvě spolužačky si potkala a do školy si šla s Hančou?:-O:)

2 ChiQuitKa ChiQuitKa | Web | 1. dubna 2006 v 13:34 | Reagovat

Marcelu a Silvu....

3 Nikkitka Nikkitka | Web | 1. dubna 2006 v 20:50 | Reagovat

jj...sla...;)

4 Cloudy Kitty Cloudy Kitty | Web | 5. října 2009 v 14:56 | Reagovat

Sme na tom stejně.Většinou,když mě chytí euforie,mají šici ostatní tak hroznou náladu,že by i za sebemenší vtipnou poznámečku vraždili..;)

5 Sven Sven | E-mail | Web | 15. února 2012 v 15:05 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama